Pokud vám ráno trvá, než rozhýbáte své klouby, možná nejde pouze o příznaky běžného stárnutí či únavy. Na vině může být revmatoidní artritida, chronické onemocnění, které dokáže život výrazně zkomplikovat. Zjistěte o něm více.
Co je revmatoidní artritida?
Revmatoidní artritida (RA), lidově nazývaná „revma“, není jen onemocnění kloubů, jak si mnoho lidí myslí. Jde o chronické autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém napadá vlastní zdravé tkáně, především kloubní výstelku. Výsledkem je zánět, který postupně poškozuje klouby, chrupavky a kosti. Toto onemocnění postihuje přibližně 1 % dospělé populace v Česku, což představuje více než 90 tisíc lidí. Ženy onemocní 2–3krát častěji než muži a nemoc se nejčastěji projevuje mezi 40. až 60. rokem života.
Jak poznat revmatoidní artritidu?
Mezi typické příznaky onemocnění patří bolest a ztuhlost svalů trvající více než 30 minut, zejména po ránu nebo po delší době nečinnosti. Přidávají se otoky kloubů a také zarudnutí pokožky okolo kloubu, které může být doprovázeno horkostí. Mezi vedlejší příznaky se řadí únava, celková slabost a zvýšená teplota těla.
Jak se artritida nejčastěji projevuje?
Revmatoidní artritida typicky postihuje drobné klouby na rukou a nohou, zápěstí a kotníky. V pokročilých stádiích může zasáhnout i větší klouby jako kolena nebo ramena. Charakteristické je symetrické postižení. Pokud onemocní kloub na pravé ruce, obvykle se stejný problém objeví i na levé. U některých pacientů se mohou objevit i revmatoidní uzly. Mají podobu bolestivých bouliček pod kůží, nejčastěji na prstech.
Nemoc však může postihnout také oči, srdce nebo plíce.
Příčiny a rizikové faktory
Přesné příčiny revmatoidní artritidy věda dosud plně neobjasnila. Mezi rizikové faktory však patří:
Jak onemocnění probíhá?
Při revmatoidní artritidě začnou imunitní buňky útočit na zdravou tkáň. Považují ji za cizorodou. Vyvolávají zánět, který primárně poškozuje synoviální vrstvu kloubů (tenkou tkáň, která produkuje kloubní maz). Poškození této tkáně se projevuje jako ztuhlost kloubů. Také se objevují otoky kloubů, jejichž příčinou mohou býtzánětlivé změny kloubní výstelky, zmnožení synoviální tekutiny nebo prosáknutí měkkých tkání.
Bez ohledu na konkrétní příčinu však všechny typy otoků způsobují bolest a diskomfort. Dlouhodobé záněty kloubu mohou v čase vést k destrukci kloubu a okolních struktur, což má za následek vznik deformit kloubů. Proto je nezbytné neprodleně navštívit revmatologa a po stanovení diagnózy co nejdříve zahájit léčbu.
Zajímavost: Při revmatoidní artritidě se velmi často objevuje Sjögrenův syndrom, při kterém dochází k postižení slzných a slinných žláz, což vede k suchosti očí a úst (tedy ke snížené tvorbě slz a slin).
Prognóza
Během onemocnění se střídají aktivní a klidové fáze. Vzplanutí nemoci (relaps) je období, kdy se příznaky zhoršují. Otoky a bolesti kloubů se stupňují, objevuje se výrazná ranní ztuhlost a celková únava. Během těchto fází pacienti pociťují výrazné omezení v běžných činnostech.
Remise je naopak klidová fáze onemocnění, kdy příznaky výrazně ustupují, nebo dokonce úplně vymizí. Cílem moderní léčby je dosáhnout co nejdelší remise a udržet ji.
Prognóza revmatoidní artritidy do značné míry závisí na délce jednotlivých fází. Pokud vzplanutí trvá pouze několik týdnů a následuje po něm spontánní remise, mají pacienti lepší dlouhodobou prognózu. Naopak, pokud příznaky přetrvávají déle než rok bez zlepšení, zvyšuje se pravděpodobnost závažných a nevratných změn na kloubech. Velmi důležité je proto včasné zahájení léčby.
Možnosti léčby revmatoidní artritidy
Přestože je revmatoidní artritida nevyléčitelná, moderní léčba ji dokáže účinně kontrolovat a předcházet poškození kloubů. Základ terapie tvoří farmakologická léčba. Zahrnuje protizánětlivé léky, které zmírňují bolest a zánět, kortikoidy pro rychlé potlačení akutního zánětu, speciální léky zpomalující průběh nemoci a moderní biologickou léčbu cíleně ovlivňující imunitní systém.
Stejně důležitou roli hraje i nefarmakologická léčba. Spočívá ve fyzioterapii a rehabilitacích, které pomáhají zachovat pohyblivost kloubů. Pravidelné cvičení posiluje svaly a zlepšuje celkovou kondici. Úlevu od otoků přináší také kompresní terapie, která zmírňuje otoky, snižuje bolest a ztuhlost.
Kdy vyhledat lékaře?
Návštěvu lékaře neodkládejte, pokud zaznamenáte ranní ztuhlost trvající déle než 30 minut, otoky kloubů na obou stranách těla nebo přetrvávající bolest kloubů bez zjevné příčiny. Alarmující jsou také únava a celková slabost doprovázející kloubní obtíže či horečka v kombinaci s bolestmi kloubů. Čím dříve lékař diagnostikuje onemocnění, tím dříve zahájí léčbu. A včasná léčba znamená větší šanci na udržení onemocnění v remisi a předchází nevratnému poškození kloubů.
Jak mohou pomoci produkty JOBST?
Při revmatoidní artritidě můžete využít kompresní pomůcky JOBST. Působí na principu odstupňované komprese (stupeň II. a III.), která:
Stupeň komprese vždy konzultujte s lékařem. Určí nejvhodnější typ podpory podle stádia a rozsahu vašeho onemocnění.
Přečtěte si také: