Operace lipedému: liposukce a bariatrická chirurgie

U naprosté většiny pacientek s lipedémem vede konzervativní léčba s kompresí, cvičením, regulací tělesné hmotnosti a v případě potřeby psychosociální terapie k významnému a uspokojivému zlepšení příznaků. Pokud jste však navzdory těmto opatřením nezaznamenali žádný terapeutický úspěch, lze zvážit chirurgickou léčbu. Existují dva hlavní chirurgické zákroky pro léčbu lipedému, které se od sebe zcela liší:

1. Liposukce: cílem je snížit nepohodlí a zlepšit mobilitu odstraněním nadbytečné tukové tkáně.
2. Bariatrická chirurgie: doporučuje se u pacientek s těžkou obezitou a zaměřuje se na dlouhodobý úbytek hmotnosti a celkové zlepšení zdravotního stavu.

Ne každé pacientce s lipedémem prospěje liposukce. Proto mezinárodní panel odborníků na lipedém definoval kritéria Mezinárodního konsensu o lipedému, jejichž splnění zvyšuje pravděpodobnost dlouhodobého úspěchu léčby pomocí liposukce:

1. Přetrvávající příznaky: i přes konzervativní léčbu trvající nejméně 12 měsíců příznaky přetrvávají.
2. Stabilní tělesná hmotnost: tělesná hmotnost je do značné míry stabilní po dobu nejméně 12 měsíců. To je důležité, protože nárůst hmotnosti po operaci by zmařil účinek liposukce (stejně tak jo-jo efekt, který se často objevuje po pokusech o diety).
3. Žádná výrazná abdominální obezita (kromě lipedému): index tělesné hmotnosti (BMI) nesmí být vyšší než 35 kg/m², nebo poměr obvodu pasu k výšce nesmí naznačovat abdominální obezitu.
4. Psychologické vyšetření: je k dispozici psychologické vyšetření, které vylučuje poruchy příjmu potravy a duševní choroby, které by mohly ohrozit úspěch liposukce.

Cílem liposukce je zmírnit nepříjemné pocity v měkkých tkáních. Vzhledem k tomu, že bolest je způsobena mírným (a zcela neškodným) zánětem tukové tkáně, může ji lokální liposukce zmírnit. Liposukce může navíc odstraněním přebytečné tukové tkáně z dolních končetin zlepšit mobilitu.

K dispozici je několik technik liposukce, ale při léčbě lipedému se nejčastěji používají tři metody:

Klasická liposukce

Na začátku operace se do tukové tkáně vstříkne tzv. tumescentní roztok, který se skládá z kuchyňské soli, anestetik a adrenalinu. Adrenalin stahuje cévy v tukové tkáni, aby se během operace minimalizovala ztráta krve. Přibližně po 15 minutách se tuková tkáň odsaje pomocí tupých kovových kanyl připojených hadičkou k liposukčnímu zařízení. Tyto kanyly se zavádějí malými řezy v kůži a chirurg s nimi intenzivně pohybuje tam a zpět, aby mechanicky zmenšil objem tukové tkáně a účinně ni odsál.

Vibrační liposukce

Hlavním rozdílem oproti standardní liposukci je, že tupé kanyly mírně vibrují pomocí elektrické rukojeti. Tyto vibrace umožňují chirurgovi během operace jemně pohybovat kanylami tam a zpět, díky čemuž je metoda šetrnější. Tato technika umožňuje chirurgům provádět liposukci po delší dobu, proto se primárně používá při léčbě výrazných forem lipedému. V některých případech mohou tyto operace trvat i déle než tři hodiny.

Vodní liposukce

Při této chirurgické metodě se tumescentní roztok zavádí jemným paprskem vody. Tento proces mechanicky rozbíjí tukovou tkáň, která je poté okamžitě odsávána tupou kovovou kanylou. Tyto kanyly nevibrují a chirurg jimi musí intenzivně pohybovat tam a zpět.

Přestože všechny tři metody liposukce mají své výhody a nevýhody, všechny jsou pro chirurgickou léčbu lipedému vhodné. Tyto techniky mohou poskytovat srovnatelné výsledky v závislosti na specifikách daného případu a zkušenostech chirurga. Je velmi důležité, aby chirurg danou metodu dobře ovládal a měl za sebou velký počet těchto operací.

Všechny tři chirurgické techniky lze provádět v lokální anestezii v kombinaci s polospánkem nebo v celkové anestezii. Kdykoli je to možné, je preferována operace v polospánku, protože je pro tělo nejméně stresující. Na výslovnou žádost pacientky by však měla být nabídnuta i celková anestezie.

Po každé liposukci se u pacientek obvykle rozvinou vedlejší účinky, které se u jednotlivých pacientek liší a obecně během 3–4 týdnů zcela vymizí.

• modřiny na kůži (povrchové krevní výrony)
• otok
• bolest v ošetřených oblastech

Pocit bolesti se u každé pacientky liší, obvykle je však srovnatelný s bolestí po silném pohmoždění.

Mezi rizika a možné komplikace po liposukci patří:

• Zánět: může se objevit v ošetřených oblastech.
• Krvácení: v některých případech může dojít k významné ztrátě krve.
• Trombóza a plicní embolie: tvorba krevních sraženin, které se mohou dostat do plic.
• Alergické reakce: některé pacientky mohou reagovat na léky užívané během zákroku.
• Kosmetické vady: potenciální tvorba prohlubní a nerovností na kůži.

Než se rozhodnete pro liposukci, pečlivě zvažte přínosy oproti rizikům a možným komplikacím. Pokud jsou pacientky vybírány vhodným způsobem a zákrok provádí zkušený chirurg, vyskytují se výše popsané komplikace velmi zřídka. Je však třeba mít na paměti, že jakákoli operace nebo léčba s sebou nese inherentní rizika, která nelze zcela eliminovat.

Po liposukci lipedému byste měli na ošetřených místech důsledně nosit kompresní návleky po dobu přibližně 6 týdnů. Po dvou dnech se obvykle můžete osprchovat, ale před sprchováním je třeba kompresní pomůcku sejmout. Proces hojení mohou urychlit lymfatická drenáž nebo speciální ošetření pokožky, jako je například endermologie, nicméně tyto procedury obvykle nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění.

Po operaci se budete moci hýbat, i když kvůli otokům a nepohodlí mohou existovat určitá omezení. Doporučuje se přerušit veškeré sportovní aktivity, které zahrnují ošetřené oblasti těla, dokud se příznaky výrazně nezlepší. Obecně byste měli být schopni se přibližně po 6 týdnech vrátit k normálnímu životu.

Konečný vizuální výsledek liposukce lipedému lze plně posoudit až přibližně po 4–6 měsících. Po operaci je důležité udržovat stálou hmotnost, protože významný přírůstek hmotnosti může chirurgické výsledky zhoršit. Liposukce se proto nedoporučuje u pacientů, kteří nejsou schopni svou hmotnost udržet. Je třeba upozornit na to, že zlepšení příznaků lipedému nelze prostřednictvím liposukce plně zaručit. Aktuální údaje ze studií o dlouhodobých účincích liposukce u lipedému jsou omezené a nedostatečné. Předchozí studie však naznačují že přibližně 70 % pacientů pociťuje typické příznaky lipedému i po liposukci a musí i nadále nosit kompresní návleky.

Autor: Dr. Tobias Bertsch, MD, PhD (Földi Klinik Hinterzarten, Evropské centrum lymfologie)​

Mnoho pacientek s lipedémem trpí obezitou – klasifikovanou jako BMI 30 kg/m² nebo více. Obezita není záležitostí osobní viny či nedostatku disciplíny, ale onemocněním uznávaným Světovou zdravotnickou organizací. Pokud je lipedém doprovázen závažnou obezitou, není liposukce vhodnou léčbou a může být dokonce považována za profesní pochybení. Místo toho by lékaři měli posoudit vhodnost bariatrické operace (tj. operaci obezity).

Doporučuje se zejména tubulizace žaludku nebo žaludeční bypass, protože studie prokazují, že tyto zákroky přinášejí nejlepší výsledky. Tuto možnost lze zvážit u osob s BMI 35 kg/m² a doporučuje se u osob s BMI 40 kg/m² nebo vyšším. Konzervativní strategie hubnutí, včetně různých diet, byly několikrát vyzkoušeny a často vedly k jo-jo efektu. Pacientky by tyto postupy neměly dále uplatňovat. Mnoho studií ukazuje, že bariatrická chirurgie je nejúčinnější a dlouhodobě nejúspěšnější léčbou pro hubnutí. Nedávné studie na ženách s lipedémem i těžkou obezitou také prokázaly po bariatrické operaci významné zlepšení obvodu nohou, a tedy symptomy lipedému.

Spolehlivé informace o různých chirurgických technikách a další fakta o bariatrické chirurgii můžete získat na webových stránkách bariatrické chirurgie UCLA.

* Bertsch, T., & Erbacher, G. (2020). Lipoedema: A Paradigm Shift and Consensus. Journal of Wound Care, 29 (Suppl. 2, No. 11). MA Healthcare Ltd. https://theila.net/wp-content/uploads/2024/09/english1.pdf